Syndrom zvýšené propustnosti střev, zvýšená střevní permeabilita - 

LGS (leaky gut syndrome)

Za mnoha zdravotními potížemi, které se vyskytují u fibromyalgického syndromu stojí mitochondriální dysfunkce. https://fibromyalgik.webnode.cz/news/mitochondrialni-dysfunkce-a-fm/ Lidé s hypofunkčními mitochondriemi bývají přes den unavení a v noci nemohou spát. Souvisí to s melatoninem, hormonem spánku, jeho prekurzorem je stejně jako u serotoninu tryptofan, což je esenciální aminokyselina, jejím hlavním producentem je střevo. Fibromyalgici mají nižší sekreci melatoninu během noci a nízké hladiny serotoninu. https://fibromyalgik.webnode.cz/news/melatonin2/ Nejčastější příčinou nedostatku tryptofanu je zvýšená propustnost střev (leaky gut syndrome), která se vyskytuje cca u 70% fibromyalgiků a nemusejí ji provázet žádné střevní potíže. Může se projevit únavou a bolestí, tedy základními symptomy FM. Pro fibromyalgika je tedy těžší identifikovat, že je přítomen další zdravotní problém. Nejedna studie prokázala, že poškození střevní bariéry je spojeno s predispozicí a vývojem chronických zánětlivých onemocnění. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18540025/


V posledních letech se zvyšuje povědomí o znalostech střevní bariéry a významnosti její integrity. Za normálního fyziologického stavu se ve střevě odehrává mnoho spletitých buněčných interakcí, které regulují odpovědi na antigeny v potravě a antigeny běžné bakteriální flóry. Správné fungování střevní bariéry je důležité pro udržení rovnováhy vnitřního prostředí a zároveň chrání, aby do těla nepronikly makromolekulární substance a mikroby ze zevního prostředí. Povrch střeva je tvořen z epiteliálních buněk a u člověka zaujímá v průměru 200 m2. Je to největší plocha s kterou se organismus stýká s vnějším prostředím. Největší význam ve střevní bariéře mají těsná spojení (tight junctions, Tjs), které mezi buňkami vytvářejí kontinuální mezibuněčnou bariéru zabraňující průchodu škodlivých látek. Jestliže je sliznice střeva poškozená mohou prostoupit ze střeva do těla infekční mikroorganismy, látky ze stravy vyvolávající imunitní reakce, bakterie, viry a xenobiotika. Zvýšená střevní propustnost může způsobit rozsáhlý zánět a spustit reakci imunitního systému. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1856434/

LGS neovlivňuje jen trávicí systém, ale ve skutečnosti může vést k mnoha dalším zdravotním stavům. Imunitně indukovaná dysfunkce střevní bariéry je kritická pro vznik predispozice a zhoršení mnoha autoimunitních onemocnění a zánětlivých stavů včetně IBD (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida), potravinových alergií, onemocnění štítné žlázy, roztroušené sklerózy, systémového lupusu erythematodes, artritid, celiakie, diabetu 1. typu, syndromu dráždivého tračníku, astmatu, fibromyalgii, migréně, depresi, úzkostem, ekzémům, psoriáze, autoimunitní hepatitidě, Parkinsonově chorobě a dalším. Dále může způsobit poruchu vstřebávání životně důležitých minerálů a živin včetně zinku, železa a vitaminu B12 (u FM se vyskytují nízké hladiny). A to obvykle vyústí v další zdravotní potíže.


Střevní propustnost je regulovaná mnoha faktory: nezdravým stravováním, chornickým stresem, životním prostředím, dlouhodobým užíváním NSAID, cytokiny, buňkami imunitního systému, epitelní apoptózou, chronickým zánětem, změnami střevní mikroflóry.

K prvotnímu osídlení střev dochází ihned po porodu a k jeho ustálení dochází po několika měsících až letech. Během celé doby osidlování mikroflóra ovlivňuje imunitní systém a napomáhá jeho zrání a vývoji. Děti narozené přirozenou cestou získají bakterie od matky a jejich bakteriální osídlení se výrazně liší od dětí narozených císařským řezem. Porod císařským řezem nebo poškozené střevo matky může stát za dysbiózou, jednou z hlavních příčin zvýšené propustnosti střev. Jedná se o nerovnováhu mezi prospěšnými a škodlivými bakteriemi ve střevě, která je přítomna u všech fibromyalgiků a přímo koreluje se závažností symptomů. Změněný metabolický profil fibromyalgiků prokazuje, že dysbióza stojí za patofyziologií FM. https://fibromyalgik.webnode.cz/news/metabolicky-otisk-dokaze-rozlisit-fibromyalgii-od-ostatnich-stavu-se-100-presnosti/

Zdravý mikrobiom je tedy zásadní pro naše zdraví a střevní mikrobiom představuje jeho nejvýznamnější část. Přes osu střevo–mozek ovlivňuje naši náladu a psychické funkce. Kromě toho, že se podílí na vývoji imunitního systému a trávení zasahuje do mnoha tělních funkcí. Rozmanitost mikrobiomu hraje roli při rozvoji obezity, zánětlivých, nádorových, metabolických, psychických, alergicích, autoimunitních i kardiovaskulárních onemocnění. Nejen, že se mikrobiom dědí a ovlivňuje jej typ porodu roli hrají i další faktory, jako je např. kojení, strava či prostředí. Střevní mikrobiom je snadno narušitelný, k nejvýznamnějším negativním vlivům patří nedostatek potravin bohatých na probiotika, stres, kouření, přemíra čistoty, chemické látky (herbicidy, pesticidy), antibiotika a další léky.
https://fibromyalgik.webnode.cz/news/bude-se-fm-diagnostikovat-dle-slozeni-mikrobiomu/

Konzumace prozánětlivých a průmyslově zpracovaných potravin plných aditiv vyvolává v těsných spojeních zánět (mají největší význam ve střevní bariéře), jehož následkem dochází k jejich uvolnění, takže část potravy se dostává do krve, aniž by byla řádně strávena a vstřebána; nedochází tak ke standardnímu vstřebávání živin. Částečně strávené potraviny mohou prosáknout střevem a způsobit alergickou reakci. Tato alergická reakce neznamená, že vám propukne vyrážka po celém těle, ale může vést k jednomu z příznaků. 

Mezi příznaky syndromu zvýšené střevní propustnosti patří trávicí potíže, nadýmání, nesnášenlivost některých potravin, zvýšená únava, bolesti kloubů a hlavy, kožní potíže (ekzémy, akné a atopický ekzém), přibývání na váze, metabolický syndrom, časté infekce dýchacích cest, alergie.
 

Nejběžnějšími složkami potravy, které mohou poškodit vaše střevo jsou bílkoviny nacházející se v nenaklíčených zrnech, cukru, GMO (geneticky upravené potraviny) a mléčných výrobcích. Problém s nevyklíčenými zrny spočívá v tom, že obsahují velké množství antinutrientů nebo blokátorů živin zvaných fytáty a lektiny. Lektiny jsou bílkoviny vázající cukr, které fungují jako přirozený obranný systém rostlin, které je chrání před útočníky zvenčí, jako jsou plísně a paraziti. To je dobrá zpráva pro rostliny, ale špatná zpráva pro vaše tělo. Zažívací výstelka je pokryta buňkami obsahujícími cukr, které pomáhají rozkládat stravu. Lektiny tíhnou k této oblasti a když se připojí k vaší trávicí výstelce, mohou poškodit vaše střeva a způsobit zánět. Lektiny se nacházejí v mnoha potravinách, nejen v obilovinách, a pokud jsou konzumovány v menším množství, vaše tělo si s nimi poradí. Problematičtější jsou ale potraviny, které obsahují velké množství lektinů (GMO a hybridy). Některé z lektinů a potravin, které přispívají ke zvýšené propustnosti střev zahrnují pšenici, rýži, špaldu a sóju. Klíčení a kvašení zrn snižuje fytáty a lektiny, což usnadňuje trávení těchto potravin. Při léčbě FM a autoimunitních onemocnění se držte dál od všech zrn, zejména těch, které obsahují lepek. Časem můžete do stravy občas zařadit fermentovaná a naklíčená zrna. https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92331.aspx

 

Protein zvaný zonulin je známým regulátorem střevní propustnosti. Když se aktivuje u geneticky vnímavých lidí, může to vést k propustnosti střev. Uvolnění zonulinu spouští střevní bakterie a gluten (lepek), což je protein nacházející se v pšenici a jiných obilovinách.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3458511/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21248165/
Zvýšená střevní propustnost předchází rozvoji celiakie, chronickému zánětu tenkého střeva způsobeného glutenem u geneticky predisponovaných jedinců. Při dodržování bezlepkové diety déle než rok se střevní propustnost u celiaků vrátila k normálu u 87% lidí. Některé studie ukázaly, že gluten zvyšuje střevní propustnost také u syndromu dráždivého tračníku (IBS). IBS má cca 70% fibromyalgiků a FM je běžnou přidruženou diagnózou autoimunitních onemocnění, tedy i celiakie.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16099460/
https://bmcmedicine.biomedcentral.com/articles/10.1186/1741-7015-9-23
https://fibromyalgik.webnode.cz/novinky/souvisejici-onemocneni/drazdivy-tracnik/syndrom-drazdiveho-tracniku/
Patogenní mechanizmy schopné spustit a zvýšit odpověď slizničního imunitního systému na gluten mají také některé střevní virové infekce (virová hepatitida C, adenovirus, rotavirus ) a bakteriální infekce. Zvýšená střevní propustnost a poškozené těsné spoje střevního epitelu přetrvávají u asymptomatických pacientů na bezlepkové dietě. Gliadin dokáže částečně regulovat funkci střevní bariéry a to pomocí upregulace zonulinu. Bezlepková dieta redukuje počet bakterií kmene Bacteroidetes ve střevní mikroflóře, zatímco strava bohatá na gluten jejich počet zvyšuje. Kolonizace střeva mikroflórou, ve které převládá Bacteroidetes nad ostatními rody bakterií, jako jsou Bifidobakterie nebo Lactobacili, aktivuje zonulinovou dráhu. Aktivace zonulinové dráhy vede ke zvýšenému uvolnění zonulinu a jeho vázání se na receptory na povrchu střevního epitelu, kde způsobuje rozpad těsných spojů a změny v dynamice těchto spojení.

Zvýšená střevní propustnost je primární příčina IBD (Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy) a je přítomna při aktivitě onemocnění, oznamuje, že se nemoc vrací. Několik studií také zjistilo zvýšenou střevní propustnost u příbuzných pacientů s Crohnovou chorobou, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku vzniku onemocnění. To naznačuje, že zvýšená permeabilita může souviset s genetickou složkou Crohnovy choroby. Manipulace se střevní mikroflórou pomoc probiotických bakterií (živé bakterie, jež mají pozitivní vliv na lidské zdrav) se ukazuje jako bezpečná a efektivní léčba nespecifických střevních zánětů. FM má cca 30 % pacientů s IBD, 49 % pacientů s Crohnem a 19% pacientů s ulcerózní kolitidou.

https://fibromyalgik.webnode.cz/novinky/souvisejici-onemocneni/drazdivy-tracnik/idiopaticke-strevni-zanety-/

K poškození funkce střevní bariéry dochází také před nástupem diabetu 1. typu.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5440529/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22109896
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2898551/

Strava ovlivňuje složení střevní mikroflóry. Nezdravá strava s vysokým obsahem cukru, zejména fruktózy, poškozuje bariérovou funkci střevní stěny. Fruktózu netoleruje až 40 % lidí.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19679262/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4253991/
https://fibromyalgik.webnode.cz/news/fruktozova-malabsorpce/

Mezi nejhorší pachatele zvýšené střevní propustnosti patří dlouhodobé či časté užívání nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID), jako je ibuprofen, aspirin a antibiotika. NSAID mimo poškození střevní bariéry způsobuje významné gastrointestinální poškození, vředy, perforace, krvácení a zhoršení IBD.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4266989/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10980980/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19148789/

Nadměrný příjem alkoholu může zvýšit střevní propustnost.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4266989/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16565490/

Nedostatky vitaminu A, vitaminu D a zinku se podílej na zvýšení střevní propustnosti.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19679262/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20038852/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4231515/

Chronický stres oslabuje váš imunitní systém, což vede k zánětu, poškození střeva a dalším gastrointestinálním poruchám. Zvládání stresu patří mezi základní strategie léčby FM i LGS.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19295480/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22314561/

I nadměrný růst kvasinek může přispívat k poškození střevní stěny.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1856330/

Odkazy:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1856434/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19679262/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5440529/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18540025/

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/43195/DPTX_2010_2_11310_0_295311_0_85105.pdf

https://www.healthline.com/nutrition/is-leaky-gut-realhttps://www.healthbyjuli.com/single-post/2017/01/03/What-is-Leaky-Gut-and-What-can-YOU-do-about-it