Fibromyalgie (FM) má za sebou dlouhou historii, v průběhu které se měnila nejen její jména, ale i teorie popisující tuto nemoc. Její klinické rysy jsou již dlouho popsány v obecné i lékařské literatuře. Co však není úplně odhaleno je příčina abnormalit, jež se v tělech pacientů nacházejí. Vyhlášení kritérií American College of Rheumatology (ACR) 1990 významně přispělo k éře intenzivnějšího výzkumu mechanismů, které jsou základem této poruchy.

Do roku 1990 byl především kladen důraz na zkoumání mechanismů periferních svalů
Klíčové klinické rysy fibromyalgie, jako je bolest, zvýšená bolestivost a ztuhlost se vyskytují převážně v oblasti svalů a kloubů. To vedlo vědce k hledání periferní nociceptivní příčiny. První představy o mechanismech přispívajících k těmto rysům zahrnovaly zánět svalů, zánět fascií nebo obojí. Histomorfometrické hodnocení tkání odebraných z oblastí bolesti u pacientů považovaných za fibromyalgiky mělo zpočátku ukazovat na zánětlivé změny měkkých tkání; to byl jeden z důvodů, proč se termín "fibrositida" používal ještě několik desetiletí. Pozdější histologické studie neprokázaly klasický zánět svalů nebo jiných lokálních tkání jako charakteristický znak fibromyalgie. I jiné studie svalového metabolismu, kdy se jako kontrolní skupina použili pacienti se stejnou celkovou kondicí a svalovou disabilitou, neprokázaly změny specifické pro fibromyalgii. Naštěstí tím se někteří lékaři nenechali od svalů odradit a zjistili zásadní objevy, které mohou přispět k pochopení a zvládnutí této vysoce devastující a běžné poruchy. Jedním z nich jsou abnormality ve svalové fyziologii, se zvýšenými reakcemi šíření svalové membrány nezávisle na silovém zatížení nebo množství svalové aktivity, což naznačuje centrální deregulaci. Také bylo prokázáno, že generátory bolesti ve svalech, jako jsou myofasciální spoušťové body, modulují generalizovanou citlivost u fibromyalgie. https://fibromyalgik.webnode.cz/.../klicove-milniky.../

Po roce 1990 mechanismus centrální senzibilizace od svalů odvrátil pozornost. Nyní se to může změnit díky nejnovějšímu objevu Roberta S. Katze, revmatologa z Chicaga, který možná povede k prvnímu biologickému diagnostickému testu FM. Teorie centrální senzibilizace, která je převládajícím vysvětlením chronické bolesti u fibromyalgického syndromu, zásadně rozlišuje mezi místem bolesti a zdrojem bolesti. Podle této teorie se nejedná o totéž. Předpokládaným mechanismem vzplanutí bolesti v místech těla, která jsou od zdroje vzdálena, je abnormální zpracování vjemů nervovou mozkovou aktivitou. Tato formulace je vodítkem pro léčbu a ovlivňuje vývoj nových léků. V současné době jsou léky první volby pro léčbu bolesti u FM centrálně působící, včetně pregabalinu, duloxetinu a milnaciprinu. Buď snižují hladinu glutamátu, nebo zvyšují hladinu serotoninu a noradrenalinu a snaží se tak zmírnit předpokládaný vliv centrálního nervového systému na rozsáhlou muskuloskeletální bolest. Jenže jak praxe ukázala nikdo není s těmito možnostmi léčby FM nijak zvlášť spokojen. Je čas na další úhel pohledu. Studie Dr. Katze a kol. se zaměřila na tlak ve svalech a přináší nový pohled na bolest při FM, podle které se generátor bolesti a místo bolesti nachází ve stejné lokalitě - v bolestivých citlivých svalech. Konkrétně tato studie zpochybňuje převládající teorii bolesti u FM a snaží se ukázat, že bolest ve svalech souvisí se zvýšeným tlakem. Nejvýraznějším zjištěním bylo, že velikost tlaku v trapézech fibromyalgiků byla v klidu téměř o 22 mmHg vyšší než u kontrolní skupiny. Tyto rozdíly jsou dostatečně velké na to, aby bylo možné považovat svalový tlak za potenciální diagnostický diskriminátor. Je překvapivé, že pacienti s FM mohou fungovat s velikostí tlaku, která je ve srovnání s kontrolami výrazně zvýšená, přesto tato zátěž není ve velkém množství studií zabývajících se svalovou patologií u FM patrná. Abnormálně vysoký tlak ve svalech (IMP) stlačuje kapiláry (nejmenší krevní cévy), tím následně brání průtoku krve, a znemožňuje dostatečné okysličení svalové tkáně, což je stav, o kterém je dobře známo, že spouští a udržuje pocity bolesti. Následkem působení zvýšeného tlaku na malé kapiláry v trapézovém svalu, který pokrývá oblasti těla co jsou u FM považovány za primární místa bolesti může docházet k difuzní (rozptýlené) svalové bolesti. Již v r. 2007 ve studii: Bolest u fibromyalgického syndromu je způsobena svalovou hypoperfuzí vyvolanou regionální vazomotorickou dysregulací vědci navrhují, že svalová bolest je způsobena vazokonstrikcí (zúžením) cév, která způsobuje nízkou hladinu kyslíku ve svalech. 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17376601/

Ano! již před 14 lety existovala řada důkazů o tom, že u FM se vyskytují problémy se svaly a cévami, které způsobují snížený průtok krve a problémy s aerobní produkcí energie. Autoři dokonce navrhovali, že autoprotilátky narušují schopnost cév se rozšiřovat. Přesto se o těchto zjištěních téměř nemluví ?!? Vzhledem k tomu, že svalové biopsie prokázaly hypoxii a žádný zánět je tedy možné, že zvýšený svalový tlak může stlačovat kapiláry a snižovat průtok krve svalem. Na rozdíl od současných názorů, které odmítají svalové abnormality u FM, nápadné zvýšení IMP v klidovém stavu zvyšuje možnost, že bolest a další příznaky FM vznikají z probíhajících tlakových anomálií v trapézových svalech fibromyalgiků, a nikoli na úrovni centrální senzibilizace.

 

Dosavadní studie svalů u FM prokázaly:

• 3x vyšší tlak ve svalech https://www.facebook.com/fibromyalgik/photos/1445604249108127

• problémy s nervosvalovou kontrolou https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20205731/

• sníženou hladinu kolagenu https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/9259425/

• zvýšenou hladinu pyruvátu a laktátu (anaerobní energetický metabolismus) 

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20603699/

• změněné EMG údaje https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19682926/

• mitochondriální dysfunkci https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33142767/

Významná studie o fibromyalgii svalů ukazuje na mitochondrie

Za poslední dobu se objevilo několik studí o svalech fibromyalgiků. Ve své švédské studii z roku 2020 Důkaz mitochondriální dysfunkce u fibromyalgie: Odchylky ve svalovém energetickém metabolismu zjištěné pomocí mikrodialýzy a magnetické rezonance posunuli studium svalů u FM do nových výšin. www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7693920/

U FM se nacházejí vyšší hladiny pyruvátu 

a významně nižší koncentrace adenosintrifosfátu (ATP), fosfokreatinu (PCr) a nukleotidtrifosfátu

Tyto změny pravděpodobně odrážejí kombinaci inaktivity související s bolestí a dysfunkce svalových mitochondrií.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33142767/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23364928/

Snížená hladina ATP byla zjištěna v celé řadě tkání včetně svalů, kůže, plazmy, krevních destiček, nervových a imunitních buněk. Proteomické, metabolomické a další studie dospěly k podobným závěrům: u FM jsou přítomny mitochondriální problémy. 

https://www.healthrising.org/blog/2021/05/04/fibromyalgia-muscle-mitochondria/