Když vám nemoc zasáhne do života pro některé to může znamenat nepřiměřenou psychickou zátěž a někteří se dostane do deprese kvůli obavě o své zdraví, zaměstnání, budoucnost. Chronická nemoc může negativně ovlivnit vztahy a plány do budoucna. Můžete se cítit smutní, ve stresu, zmatení, vyděšení nebo rozzlobení. Je to normální reakce na špatnou situaci a neznamená to, že jste slabí.

Vzniklá situace může ovlivnit především osoby, které se již před tím špatně vyrovnávali se stresem nebo mají predispozice na horší reakce na stres. Je potřeba klást důraz na prevenci proti prožívání strachu a stresu.

Deprese je běžnou přidruženou diagnózou chronických onemocnění, především těch u kterých je přítomna chornická bolest. U FM je prevalence ještě vyšší z důvodů neznalosti, špatného přijetí lékařskou komunitou, společností a absence účinné léčby.
Fibromyalgie může skutečně negativně ovlivnit každodenní život a náladu, a tím vyvolat pocity beznaděje, smutku, hněvu, úzkosti nebo stresu. Intenzivní negativní emoce doprovázené žádnou předvídatelnou změnou pro budoucnost mohou vést k duševní bolesti (Verrocchio et al., 2016).

Navzdory stereotypům fibromyalgie nepatří mezi dušvní poruchy a nezpůsobuje ji deprese. Podobné symptomy a časté překrývání v minulosti vedly k předpokladu, že fibromyalgie a syndrom chronické únavy jsou jen odlišné projevy deprese. Nejedna studie na základě přístrojových vyšetření tento fakt vyloučila.
https://www.webmd.com/fibromya…/fibromyalgia-and-depression…
https://www.tandfonline.com/…/full/10.1185/03007990802288338
https://www.news-medical.net/…/Brain-Inflammation-in-Patien…
https://www.verywellhealth.com/depression-in-fibromyalgia-c…

Fibromyalgie není maskovaná deprese nebo porucha afektivního spektra

Celoživotní prevalence depresivních poruch u pacientů s FM se pohybuje mezi 40 a 80 % v závislosti na použitých nástrojích a diagnostických kritériích. Ne každý pacient s FM je však depresivní a ne každý pacient s depresivní poruchou uvádí chronickou rozšířenou bolest. Spojení FM a depresivních poruch lze vysvětlit překrýváním symptomů (např. problémy se spánkem, únava) a společnými biologickými (např. geny) a psychologickými (např. nepřízeň osudu v dětství) mechanismy. Fibromyalgie a maskovaná deprese není stejné onemocnění. Stejně tak fibromyalgie a perzistentní somatoformní bolestivá porucha není totéž. Ani všichni fibromyalgici nesplňují kritéria poruchy se somatickými příznaky. www.tandfonline.com/doi/full/10.31887/DCNS.2018.20.1/whauser

FM je výsledkem kombinace genetické predispozice a různých vnějších stresorů (např. chronická bolest). I deprese má genetický základ a někteří vědci studují účinky deprese na chemii mozku, abnormality sympatického nervového systému - část nervového systému, která určuje, jak zvládáte stres a mimořádné situace. Tyto abnormality tvrdí, že mohou vést k uvolňování látek, které způsobují větší citlivost na bolest. Chronická bolest bývá spojena s depresí od mírných po závažné formy. Kritéria deprese splňuje 18 % pacientů s chronickou bolestí. V populaci bez chronické bolesti tato kritéria splňuje 8 % pacientů. www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2004/06/10.pdf

Deprese má velmi často negativní vliv na vnímání bolesti, pacienti s depresivní symptomatologií udávají vyšší stupeň bolesti na vizuální analogové škále, než fibromyalgici bez deprese. Podíl na tom má snížení prahu bolesti u depresí, ale také tendence depresivních pacientů vnímat bolest více negativně a katastroficky. Tito nemocní bolest často definují jako příšernou a nesnesitelnou. Také vnímání stresových situací je u pacientů s fibromyalgií intenzivnější. Proto stresující životní situace mohou být rizikovým faktorem vzniku depresivní symptomatologie (Aguglia, A., Salvi, Maina, Rossetto, & Aguglia, E., 2011).

Existuje silná souvislost mezi chronickou bolestí a depresí

Život s chronickou bolestí může být samozřejmě depresivní, ale deprese může také sama o sobě zesilovat zpracování bolesti. To není totéž, jako kdybyste tvrdili, že duševní postoj člověka může ovlivnit jeho bolest. "Lidé si spíše často neuvědomují, že mozkové dráhy, které řídí depresi, jsou vnitřně propojeny s těmi, které řídí chronickou bolest," říká doktorka Kirsty Bannisterová, docentka na King's College London, která se výzkumem těchto drah bolesti zabývá. Když se signály bolesti dostanou do mozku, jsou přenášeny do oblastí, které nám umožňují lokalizovat a kategorizovat tuto bolest, a také do oblastí, které zpracovávají emoce. Tyto oblasti mozku pak vysílají signály zpět do míchy, která u zdravých jedinců způsobí, že se původní signály bolesti utlumí. Proto vás palec začne bolet až několik minut poté, co jste do něj udeřili kladivem. U lidí s depresí nebo traumatizací z dětství jsou však tyto oblasti zpracovávající emoce často zapojeny jinak, což může změnit typ signálů, které vysílají. V důsledku toho se jejich dráhy bolesti aktivují dál. "Protože naše životní zkušenosti nejsou stejné, znamená to, že předchozí problémy, jako je strach, beznaděj nebo bezmoc, mohou vaši bolest vystupňovat do zcela jiné intenzity než tu moji," říká Bannister. Více zde: https://fibromyalgik.webnode.cz/news/lidem-s-chronickou-bolesti-se-nedostava-naleziteho-respektu-a-odpovidajici-zdravotni-pece/

Mechanismus centrální senzibilizace spojuje FM a posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD)

Mezi FM, PTSD a depresí se nacházejí základní neurofyziologické rozdíly. Např. lidé s PTSD mají nižší průměrnou 24 hod. sekreci kortizolu než pacienti s depresí. U PTSD je zvýšený poměr noradrenalinu ke kortizolu, zvýšené hladiny katecholaminù a zvýšená suprese kortizolu po podání dexametazonu. U FM je bazální (základní) hypokortisoismus, ale žádná hypersuprese kortizolu po infuzi dexamethasonu jako u jiných syndromů souvisejících s traumatem. 

https://www.tandfonline.com/.../10.../10253890.2019.1678024

https://fibromyalgik.webnode.cz/news/posttraumaticka-stresova-porucha/

Po diagnostikování se fibromyalgikům doporučuje užívat krátkodobě antidepresiva, pomáhají nejen se smutkem, ale i s léčbou bolesti. Dlouhodobý účinek však u FM nebyl prokázán. Psychické diagnózy často znemožňují léčení ostatních symptomů a pacient zbytečně navyšuje léky proti bolesti. Deprese a FM je nutné od sebe odlišit, nelze je chápat jako jednu chorobu, každá vyžaduje jinou terapii. https://www.tigis.cz/…/Bol…/2014/03/03_votavova_bol_3-14.pdf

fibromyalgik.webnode.cz/news/v-komplexni-lecbe-bolesti-maji-antidepresiva-dulezite-misto/

Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem. Dotyčný pociťuje často zmar a beznaděj, nedostatek motivace, nezájem o dříve oblíbené činnosti, neschopnost cítit potěšení, úzkost a osamocenost, katastrofické myšlení a očekávání nejhoršího, pocity bezcennosti nebo viny, také je někdy zvýšená agrese, vyskytuje se malá sebedůvěra, únava, zhoršená pozornost, nesoustředěnost, poruchy učení, uvažování o sebevraždě. Jedná se o závažný, dokonce někdy i život ohrožující stav. Reakce postiženého jedince na tento duševní stav je různá. Dotyčný může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, nebo naopak unavený, tichý a klidný. Většinou mizí radostné reakce na pozitivní podněty a jedinec se může okolí jevit jako cynik. https://cs.wikipedia.org/wiki/Deprese

Ke klasickým tělesným projevům deprese patří poruchy spánku, chuti k jídlu, snížená motorika, tělesné i duševní vyčerpání, bolesti hlavy, svalů a páteře, pro které nenalezneme odpovídající příčinu.

Je menší pravděpodobnost, že lékař pozná depresi, pokud nemocný udává hlavně tělesné příznaky včetně bolesti. Až polovina nemocných, kteří vyhledají pomoc, není z těchto důvodů správně diagnostikována. Lékaři se soustředí pouze na tělesné příznaky včetně bolesti, nemocní prodělávají řadu vyšetření, jsou neúspěšně léčeni analgetiky. K psychiatrům se dostávají se závažnější a farmakorezistentní depresí https://fibromyalgik.webnode.cz/…/lecba-fib…/psychika/lecba/.

Při lehké depresi se musí člověk do každé činnosti nutit, uzavírá se do sebe, nemá z ničeho radost. Při středně těžké už nezvládá pracovat, u těžké se nedokáže o sebe postarat a může pociťovat neklid. U některých pacientů se také objevují bludy, např. dotyčný věří, že má obzvlášť těžkou nemoc, haluciance, nesouvislá komunikace. Mohou se střídat období vymizení potíží (remise) či období manických stavů https://cs.wikipedia.org/wiki/Mánie.

Mezi slabé formy chronické deprese patří dystymie https://cs.wikipedia.org/wiki/Dystymie. Dalším druhem je dissimulovaná, kdy člověk má fyzické příznaky, ale necítí se depresivně. Příznaky se zlepší podáváním antidepresiv. Na určité roční období se váže sezónní deprese https://fibromyalgik.webnode.cz/…/sezonni-afektivni-poruch…/. Poporodní deprese či deprese v menopauze - žena má strach z odchodu dětí z domova a ze stárnutí. Nejčastěji se za FM může zaměnit larvovaná deprese https://cs.wikipedia.org/wiki/Larvovaná_deprese.

Příčinou deprese může být i jiné onemocnění než souběh s FM, neurózy a neurotické reakce, nedostatek vitamínů B, D, E, iatrogenně - léčbou jiného onemocnění (kortikoidy, imunosupresiva, metyldopa, barbituráty, Ca-blokátory, betalytika) aj. https://cs.wikipedia.org/wiki/Deprese

Deprese nemusí být jen negativní zkušenost, může vás upozornit, že ve vašem životě je něco špatně, že je nutné to změnit - zlepšit svůj život. Důležitým krokem je přijetí chronické nemoci https://fibromyalgik.webnode.cz/…/jak-se-vyporadat-s-diagn…/

• Zodpovědnost nutí člověka myslit na současnost.
• Soustředit se na minulost nebo budoucnost je pouze zdrojem nostalgie a napětí.
• Život s možností být užitečný a odpovědný zajišťuje mozku ochranu před depresemi, úzkostmi, vztekem a apatií.  
• Ocitne-li se člověk bez práce, zálib a pocitu užitečnosti, doslova mu to vyprázdní mozek a uvolní prostor pro  negativní myšlenky. 
• Šťastnější je ten, kdo se dokáže přizpůsobit, nezávisle na tom, co se mu v průběhu života přihodí.
• Důležité je neklesat na mysli, uchovat si jasnou hlavu a využívat obranné mechanismy.