Panická porucha

Mnohé studie prokázaly, že u pacientů, kteří žijí s chronickou nebo opakující se bolestí, se mohou rozvinout úzkostné poruchy v důsledku stresového působení bolesti, přičemž úzkostné příznaky mohou přetrvávat dokonce i po následném zaléčení primární bolestivé komplikace. 

https://www.tribune.cz/clanek/34157

Někteří lidé s fibromyalgickým syndromem mají také úzkostnou poruchu a zažívají záchvaty paniky.

Úzkost je proto pro člověka v normálních situacích velmi důležitá – vyostřuje smysly, mobilizuje energii a pomáhá organismu ubránit se, utéci či se vyhnout, pokud se objeví nebezpečí. Mírná úzkost je naprosto normální a prožívá ji každý člověk. Dokonce zvyšuje náš výkon a motivaci. Pokud však přeroste určitou míru – je nadměrně častá, nadměrně intenzivní a trvá dlouho, nebo se objevuje v nepřiměřené situaci – zasahuje negativně do života. Vede pak k vnitřnímu zmatku, neúčelnému chování a silným emocím až panice.

Rozdíl mezi úzkostí a strachem je ten, že při úzkosti má člověk pocit ohrožení, ale neuvědomuje si z čeho, nemá konkrétní podnět. To vede k tomu, že je ostražitý a připravený na možné nebezpečí. 

Úzkost může volně plynout, nebo se objevit v záchvatech – panických záchvatech.
Spontánní úzkost se objevuje náhle a bez příčiny, na rozdíl od fobie, kdy má člověk strach z konkrétních situací, kterých se lidé obvykle nebojí. Anticipační úzkost (úzkost z očekávání) je očekávání ohrožující situace, která často vznikne po předešlých záchvatech úzkosti.

Panický záchvat se projevuje silnou úzkostí až hrůzou, která vzniká náhle, většinou bez zjevné příčiny. 

Je doprovázena výraznými tělesnými příznaky a má vliv na následné chování: člověk se snaží ze situace utéci, později se vyhýbá místům, kde paniku prožil, nebo má strach, že by se mohla znovu objevit. Během záchvatu dochází k pocitu ztráty kontroly. Postižený má strach z omdlení, ze smrti, ze ztráty sebeovládání nebo ze zešílení. Doprovodem jsou četné tělesné pocity. Člověk může rozvinout strach, že onemocněl vážnou tělesnou či duševní chorobou (selhává mu srdce, má infarkt, zešílel, aj.).
Záchvaty trvají obvykle 5–30 minut, výjimečně déle. Po záchvatu někdy zůstává třes, napětí a vyčerpání, nebo naopak dojde k uvolnění či ochabnutí.
K rozvoji panické poruchy dochází nejčastěji mezi 23. a 29. rokem, ale může k ní dojít i v dětství či ve stáří. Panickou poruchou trpí 1–2% populace. Ovšem kolem 10–12% populace zažije každoročně ojedinělý záchvat paniky.
Panická porucha se objevuje 2 krát častěji u žen než u mužů. Velmi často (cca v 15%) jsou lidé trpící panickou poruchou léčeni u internisty, na kardiologii nebo na neurologii. Výsledky laboratorních vyšetření však bývají opakovaně negativní. Často se při panické poruše rozvine agorafobie. 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Agorafobie

Psychické příznaky úzkosti a strachu:

• Pocit ohrožení
• Pocit napětí
• Strach
• Nadměrné obavy a starosti, katastrofické myšlenky a představy
• Obtíže s koncentrací
• Nespavost
• Nadměrná bdělost a ostražitost
• Ospalost
• Lekavost
• Podrážděnost
• Pocit vnitřního chvění
• Pocity odcizení nebo neskutečna sebe nebo okolí
• Pocit únavy
• Neschopnost odpočívat
• Záchvaty panické hrůzy
• Úzkost z očekávání
• Spánkové problémy

Tělesné příznaky úzkosti a strachu:

• Napětí ve svalech
• Zkrácení dechu, zrychlené dýchání nebo pocity nedostatku dechu
• Bolesti v zádech, hlavy, ve svalech, páteře
• Třes, cukání, roztřesenost
• Zvýšená únavnost
• Závratě
• Píchání v hlavě
• Bušení srdce, rychlý tep
• Tíha nebo svírání na hrudi
• Pocení
• Červenání nebo blednutí
• Časté močení
• Průjem nebo zácpa
• Nadýmání a větry
• Nechutenství nebo naopak nutkání se přejíst
• Sucho v ústech
• Tlaky v žaludku, v břiše, víření v žaludku
• Říhání a návrat »kyseliny« do jícnu
• Pocity na zvracení
• Mravenčení rukou, předloktí, rtů, nohou
• Obtíže s polykáním
• Sevření v krku (»knedlík v krku«)
• Píchání u srdce
• Mžitky před očima, rozmazané vidění
https://www.lundbeck.com/…/…/pdf/Brozury/Panicka_porucha.pdf

Někdy jsou symptomy mírné a nevyžadují léčbu – pomocí různých strategií se s nimi naučíte vypořádat. Jindy závažnější a je nutná farmakologická léčba.
I když vaše záchvaty paniky a úzkosti nesplňují kritéria pro formální diagnostiku, některá léčba a strategie zvládání mohou pro vás být přínosné. Proto je důležité tyto příznaky prodiskutovat s lékařem a provést některé změny životního stylu.
https://fibromyalgik.webnode.cz/…/so…/uzkostnost/uzkostnost/

Podobné příznaky mají i jiná onemocnění a může jít o souběh více diagnóz či dojít k mylné diagnostice. 

https://fibromyalgik.webnode.cz/news/mylna-diagnostika/

Článek má pouze informativní charakter, nenahrazuje lékařskou péči. Léčbu vždy konzultujte s lékařem.

Sdílením článků zvyšujete povědomí nejen o FM.